Substantiva
Slovesa
Přídavná jména
Příslovce
Časy
Číslice
Předložky
Zájmena
Syntax
Jiný
Genitiv v němčině odpovídá na otázku Wessen? (Čí?). Používá se po některých předložkách (zejména po wegen a während) a k popisu vlastnictví. Někdy také některá slovesa vyžadují geniální pád.
Podstatná jména mužského a středního rodu mají příponu -s (v některých případech se místo ní může/musí přidat -es). Naopak k podstatným jménům ženského a množného čísla nic nepřidáváme.
| mužský rod | ženský rod | neutrální | množné číslo | |
|---|---|---|---|---|
| definitivní článek | des Mannes | der Frau | des Kindes | der Leuten |
| neurčitý člen | eines Mannes | einer Frau | eines Kindes | Leuten |
Obvykle se -es přidává k jednoslabičným podstatným jménům mužského a středního rodu v jednotném čísle (pro usnadnění výslovnosti).
Po následujících předložkách je podstatné jméno vždy v genitivu (Genitiv): abseits, abzüglich, angesichts, anhand, anlässlich, anstelle, aufgrund, außerhalb, bezüglich, dank, halber, infolge, innerhalb, laut, mangels, mithilfe, oberhalb, statt, trotz, ungeachtet, unterhalb, unweit, wegen, während, zugunsten, zwecks.
Podstatné jméno je vždy v genitivu po následujících slovesech: an|klagen, sich erfreuen, sich schämen. (Těch je jen asi 40-50 a používají se zřídka.)
Jedním z hlavních použití genitivu (Genitiv) je popis vlastnictví, např. der Hut des Lehrers (učitelova čepice). Alternativně lze použít konstrukci von + Dativ + podstatné jméno, např. der Hut von dem Lehrer.
Výjimkou jsou názvy měst, pokud jde o použití Genitivu. V takovém případě se nejčastěji k názvu města přidává přípona -er.
Když vlastní jméno končí na s, ß, x, z, nemůžeme už přidat -s, protože by se to velmi špatně vyslovovalo. V takovém případě přidáváme apostrof (v mluvené podobě není rozdíl).
Pokud podstatné jméno mužského nebo středního rodu končí na s, ß, x, z, je nutné přidat -es, protože jinak se špatně vyslovuje.
Některá podstatná jména mají prostě nepravidelnou deklinaci a je třeba se je naučit zpaměti.
Podstatná jména patřící do skupiny N-Deklinace jsou podstatná jména (téměř vždy mužského rodu), která v následujících případech Genitiv, Akkusativ a Dativ dostávají navíc příponu -n nebo -en. (Podrobnosti v kapitole o N-Deklinace)